Autor: Rupi Kaur
Originální název: Milk and Honey
Počet stran: 216
Rok vydání: 2017
Nakladatelství: Omega
ISBN: 9788073908287
Kategorie: osobní poezie
Kde jsem koupila: martinus.cz
Moje listopadová objednávka knih se přesunula do čtecích plánů na leden, a i tak asi nestihnu všechny. Marilyna Mansona si asi nechám až na konec zkouškového.
Musím se přiznat, že mám teď trošku čtecí krizi. Nedokážu si tolik najít klid na čtení a hlavně už vůbec ne na psaní recenze. Jdu psát recenzi na Mléko a med a přitom jsem od té doby přečetla další dvě knížky...
Už dlouho jsem nenarazila v knihkupectví na krásnou poezii. Teď se možná zase množí až až... (čistá duša - čistá duša, rupi kaur - the sun and her flowers, Som Idealista...) Ale jsem milovník poezie a budu jim dávat šanci.Tímto taky všem uživatelům instagramu chci doporučit následující profily, které mě vždy svými poetickými příspěvky potěší!
Zpět ke knize Mléko a med!
Promiňte, udržet nit je pro mě někdy až skoro nemožný.
Kniha Mléko a med je kniha plná poezie (rýmované verše nečekejte :) rozdělená na 4 části - zraňovaná, milující, opouštěná a odpouštějící. Víceméně nás autorka nepřímo provází svým životním příběhem. Už to tak funguje - z pocitů, a to především negativních, vzniká někdy krásné umění. Člověku často pomůže nějak se "vypsat" či jinak vytvořit. Báseň vytvořená díky takovým pocitům může být obohacení pro čtenáře a autor se cítí lépe, když ze sebe tyto emoce dostane pomocí básně.
A proto třeba i vám pomůže s uchopením nějakých emocí. Rozhodně lze tuto knihu chápat a pojmout různými způsoby. Můžete se vcítit do autorky, můžete se litovat, můžete se povznést nad podobnými pocity. Na mě působila kniha silně. Dokázala jsem se s nějakými pocity ztotožnit a proto se mi nejvíce líbila poslední kapitola odpouštějící. Kniha pak funguje opravdu jako takový kapesní psycholog nebo nabuzovač, protože ačkoli zezačátku vnímáte z těchto literárních kousků spíše negativní energii, na konci jako by přišla hrozná síla a uvědomění. Sálá z toho taková dospělá uvědomělost, cesta k sebelásce,...
Myslím, že každý si v tom může najít něco, ačkoli podle mě cílová skupina čtenářů, resp. čtenářek, jsou především ženy po rozchodu. Viz ukázka.
Nejlépe se ztotožníte s pocity od začátku do konce a na konci přichází směs různých "řešení".
Ale samozřejmě, momentálně nejsem po rozchodu, a stejně dokážu najít pasáže, které mě úplně dostaly.
Upřímně mě překvapuje, že se letos dostala na žebříčky bestsellerů, protože mi přijde, že v Čechách moc lidí poezii neoceňuje. Ve většině knihkupectví, kde se zeptám, kde mají poezii, je jí věnovaná tak jedna polička a výběr mizerný. A pak najednou takový hit... Tak by mě zajímalo, jestli je opravdu všemi pochopená, či jí mají někteří jen aby měli její fotku na instagramu? Do takových úvah se nebudu pouštět... Jsem ráda, že lidé ocení neobvyklou literaturu.
Co se týče nevýhod, nebo toho, co bych jako jediné ráda vytkla - v knize nebylo o moc víc, než na instagramovém účtu Rupu Kaur. Na jednu stranu je pěkné, že vystavuje skoro vše, co vytvoří, ale na druhou stranu je to veliká škoda, protože zakoupením knihy, nezískáte o moc navíc. I když je dobré, že tím podpoříte umělce :)
Více komentovat/hodnotit/kritizovat/prozrazovat nechci :) Názor si uděláte každý sám. Kniha na mě působí takovým velmi osobním dojmem. Přijde mi dobré udělat si čaj a číst si ji o samotě v křesle/posteli. Není to pro mě kniha, kterou bych si vzala do autobusu (jako to dělám skoro se všemi knihami).
Celkově tak hodnotím 85%, protože upřímně nějaké básně mi přišly trošku slabší a možná bych radši, kdyby tam vůbec nebyly i za cenu, že by kniha byl tenčí. A kresby nejsou vůbec můj styl a nepřišlo mi, že se k tomu úplně hodí.
A co bych vytkla českému vydání - jiná vazba než originál a na konci knihy sedmistránková "reklama" na další knihy vydané nakladatelstvím Omega. Ráda si prolistuji katalog knih, ale nechci aby byl součástí knihy!
Vaše Špenátka
Promiňte, udržet nit je pro mě někdy až skoro nemožný.
Kniha Mléko a med je kniha plná poezie (rýmované verše nečekejte :) rozdělená na 4 části - zraňovaná, milující, opouštěná a odpouštějící. Víceméně nás autorka nepřímo provází svým životním příběhem. Už to tak funguje - z pocitů, a to především negativních, vzniká někdy krásné umění. Člověku často pomůže nějak se "vypsat" či jinak vytvořit. Báseň vytvořená díky takovým pocitům může být obohacení pro čtenáře a autor se cítí lépe, když ze sebe tyto emoce dostane pomocí básně.
A proto třeba i vám pomůže s uchopením nějakých emocí. Rozhodně lze tuto knihu chápat a pojmout různými způsoby. Můžete se vcítit do autorky, můžete se litovat, můžete se povznést nad podobnými pocity. Na mě působila kniha silně. Dokázala jsem se s nějakými pocity ztotožnit a proto se mi nejvíce líbila poslední kapitola odpouštějící. Kniha pak funguje opravdu jako takový kapesní psycholog nebo nabuzovač, protože ačkoli zezačátku vnímáte z těchto literárních kousků spíše negativní energii, na konci jako by přišla hrozná síla a uvědomění. Sálá z toho taková dospělá uvědomělost, cesta k sebelásce,...
Myslím, že každý si v tom může najít něco, ačkoli podle mě cílová skupina čtenářů, resp. čtenářek, jsou především ženy po rozchodu. Viz ukázka.
Nejlépe se ztotožníte s pocity od začátku do konce a na konci přichází směs různých "řešení".
Ale samozřejmě, momentálně nejsem po rozchodu, a stejně dokážu najít pasáže, které mě úplně dostaly.
Upřímně mě překvapuje, že se letos dostala na žebříčky bestsellerů, protože mi přijde, že v Čechách moc lidí poezii neoceňuje. Ve většině knihkupectví, kde se zeptám, kde mají poezii, je jí věnovaná tak jedna polička a výběr mizerný. A pak najednou takový hit... Tak by mě zajímalo, jestli je opravdu všemi pochopená, či jí mají někteří jen aby měli její fotku na instagramu? Do takových úvah se nebudu pouštět... Jsem ráda, že lidé ocení neobvyklou literaturu.
Co se týče nevýhod, nebo toho, co bych jako jediné ráda vytkla - v knize nebylo o moc víc, než na instagramovém účtu Rupu Kaur. Na jednu stranu je pěkné, že vystavuje skoro vše, co vytvoří, ale na druhou stranu je to veliká škoda, protože zakoupením knihy, nezískáte o moc navíc. I když je dobré, že tím podpoříte umělce :)
Více komentovat/hodnotit/kritizovat/prozrazovat nechci :) Názor si uděláte každý sám. Kniha na mě působí takovým velmi osobním dojmem. Přijde mi dobré udělat si čaj a číst si ji o samotě v křesle/posteli. Není to pro mě kniha, kterou bych si vzala do autobusu (jako to dělám skoro se všemi knihami).
Celkově tak hodnotím 85%, protože upřímně nějaké básně mi přišly trošku slabší a možná bych radši, kdyby tam vůbec nebyly i za cenu, že by kniha byl tenčí. A kresby nejsou vůbec můj styl a nepřišlo mi, že se k tomu úplně hodí.
A co bych vytkla českému vydání - jiná vazba než originál a na konci knihy sedmistránková "reklama" na další knihy vydané nakladatelstvím Omega. Ráda si prolistuji katalog knih, ale nechci aby byl součástí knihy!
Vaše Špenátka
Žádné komentáře:
Okomentovat